>

Bramborové devítky vždy s úsměvem

Jan Felkl, 04.10. 2019 Aktuality

Dvouleté etapa mého působení je u konce s kyselým soustem na závěr. V roce 2018 jsme skončili stříbrní na Firstcupu a čtvrtí na podzimním Poháru.

Letos jsme patřili mez účastníky soutěže Rookie Ball, což je a já věřím, že i nadále bude celostátní soutěž baseballu a softballu pro kluky i holky do devíti let. Ve všech čtyřech turnajích jsme utrpěli nějaké prohry a spoustu výher. V květnu jsme byli na turnaji v Třebíči, který se nám dokonce podařilo vyhrát.

Na kvalifikaci na MČR jsme po dvou zápasech věděli, že máme splněno a odehráli jsme dvě úžasné utkání proti Třebíči a pak proti Hrochům. Tyto zápasy si budu pamatovat a díky tomu věštím klukům velkou budoucnost. To jak na poli sportovním, tak i mimo něj. Každá výhra i prohra znamenala vždy radost bez ohledu na výsledek. Protože v devíti letech opravdu o nic nejde a pro všechny trenéry i rodiče by mělo být vítězstvím, že dítě se rádo ke sportovnímu dění vrací. Neříkám, chvalme děti bez ohledu na výsledek, ale… však mi rozumíte ;)

Na MČR do Blanska jsem se bohužel nepodíval, protože se turnaj kryl s mistrákem do patnácti let. Ale dle výsledků se určitě není za co stydět stručně: První zápas a výhra 2:1 nad budoucím mistrem turnaje, domácí Olympií Blansko. Další výhra s Orli Choceň a Tempem Praha. Ve čtvrtfinále win proti Eagles Praha. Neděle byla bohužel bez bodu a nakonec tak kyselé čtvrté bramborové umístění. Nedá se ale mluvit o zklamání, všechny týmy horní šestky jsou neskutečně vyrovnané a pro český baseball je to jedině dobře.

Rád bych za další úžasnou sezónu rád poděkoval hráčům: Kryštof Šilar, Adam Rohač, Mára Černohorský, Alex Kamarýt, Kuba Kareš, Tobi Kolář, Matěj Kokorský, Oliver Wiedner, Patrik Ifrah, Samuel Kuba, Maty Sedlák, Vojta Mazel, Fanda Chvátal, Dan Zeman a Kikin Valko. Dále také trenérům Fildovi Pospecovi a Radkovi Valkovi a další vydatnou pomoc Martině Valokové a Leovi Frommelovi. Neskutečné díky všem rodičům za podporu a super fandění celé dva roky, budete mi chybět, za těch šest let mi nikdo tak nepřirostl k srdci. Spešl díky rodičům Wiednerovým, kteří mi ukázali, že se tato „prácička“ dá dělat i jinak.

Za drací Devítky, vždy s úsměvem a radostí

Felliny

 

Starší články