Cesta za titulem U18

Cesta za titulem U18 byla letos velice náročná nejen tím, že došlo ke změně formátu soutěží, změně klíče postupu na MČR, ale hlavně vysokou kvalitou hráčů v této kategorii. Není divu, že naše repre U18 byla konkurence schopná na MS na Taiwanu.

Tak po pořádku na začátku sezony jsme si stanovili cíl postup na MČR – top six. Na první pohled snadný cíl, devítičlenná skupina extraligy U18 moravská část však hned na začátku ukázala (pouze dvě postupová místa), jak to bude těžký oříšek. Na úvod dvě prohry s Technikou nám pěkně zavařili. To nás teprve čekali top soupeři – Hroši, Třebíč, Arrows a především Frýdek. Hlavně se sestavou převážně bez hráčů alternujících v mužské extralize. Od této chvíle to byl těžký boj o každém víkendu.

Až poslední týden soutěže rozhodl po výborných výkonech a shodě jiných utkání o našem konečném prvenství v základní časti.  Cíl číslo jedna nakonec splněn, ale upřímně nikdy jsem dracích nezažil tak náročnou základní část v mládežnickém baseballu a to jich bylo!

 V průběhu jara se také odehrál pohár U18 nemající vliv na postup na republiku v těsném finále prohráváme s Kotlářkou 5:4, při tak veliké konkurenci celková spokojenost.

Před MČR hrajeme s vítězným týmem české extraligy Sabatem o nejlepší nasazení na republiku. Sérii vyhráváme s naším oslabeným týmem až nečekaně snadno 3:0 (ale zdání klame). To znamená, že se stáváme favoritem závěrečný turnaj Extraligy U18 - MČR. Protože víme, tato role je obtížná a opět jako loni bez tří opor v současnosti v USA.

Na MČR do Třebíče odjíždíme s jasným plánem a přece vzetím hrát dobrý baseball v každém z pěti utkání v systému každý s každým. Tento systém prověří, je spravedlivý a konfrontuje se všemi nejlepšími.

Začínáme se silnou Třebíčí, která je na vlně mistra U21 se svou jedničkou Kolmanem. Po dramatickém boji vyhráváme těsně 3:2. Na kopci výborně Vojta Ventruba, po něm Tom Urbánek a Maty Takeda.

Druhý den Tempo opět se svou Jedničkou a také extraligovým nadhozem Vankem. My začínáme s Tomem Urbánkem., který zápas rozjel, pak Alois Kočí zápas zavírá opět Maty Takeda. Po dobrém taktickém výkonu vyhráváme 5:0.

Třetím soupeřem je Kotlářka opět s jejich jedničkou, zdánlivě klíčový zápas a navíc odveta za pohár. Za nás Maty Takeda. My ale začínám špatně a prohráváme rázem 0:3. Ve třetí směně korigujeme na 1:3. Přichází týmová porada z reproduktorů zní z ničeho nic oblíbený Iron Maiden a to je jasný signál s utkáním něco udělat. Přichází dohrávka čtvrté směny a naše pálky hoří přešel big inning zápas otáčíme na 8:3. Zápas zavírá Vincent Major. Kotlářka rezignuje a my máme třetí vítězství. To už začalo vypadat dobře. Ale i jiný tým má tři výhry a díky systému turnaje není nic jasné.

Čtvrtý den zápas s nevyzpytatelným Frýdkem černým koněm turnaje. Ten se pravděpodobně zalekl naší formy a do utkání vstupuje bojácně. My začínáme s Tomem Urbánkem, ten soupeři moc nedovoluje a my kráčíme k jasnému vítězství 12:2. V této chvíli obhajujeme minimálně stříbrné medaile z loňského roku.

V pátém utkání a vlastně neplánovaném finále nás překvapivě, ale zaslouženě čeká Sabat Praha. My jdeme s naší jedničkou Vojtou Ventrubou, který má fantastický turnaj nejen na kopci, ale i na pálce. Vše začíná výborně po první směně vedeme homerunem Michala Malého. Ale z týmu i trenéra jde cítit nervozita a napětí, což nám jakoby svazuje ruce, náš útok nefunguje a další body nepřichází. Nervozita se stupňuje s množstvím nedotažených bodů. Naštěstí Vojta a obrana funguje. Až v páté směně přidáváme další bod vedeme 2:0. Ale to není moc soupeř, stupňuje tlak a snižuje na 2:1. Začínají nervy a vše se odvine od obrany a především Vojty, který se blíží k limitu. Vojta to zvládá a nedovolí soupeři již další doběh, na nadhoz 99 si sám uhrává těžkou defenzivní hru - poslední aut a jsme mistři!!!!!

Po sérii druhých míst máme vysněný titul. Musím poděkovat všem hráčům ne jen těm, co byli na kopci, v poli, na pálce a hlavně na lavičce. Celý turnaj jsme působili jako tým. Dva naši top hráči byli oceněni individuálními cenami. Vojta Ventruba – nejlepší nadhazovač (dle mne jasné MVP) a Kuba Winkler nejlepší pálkař, Kuba svým výkonem a přístupem výrazně přispěl k tomuto úspěchu.

Na závěr díky těm neméně důležitým a to hlavně trenérům Alťovi, který byl celou sezonu defenzivní guru, za spolupráci Kláňovi, Honzovi, který nám pomohl na turnaji, ale hlavně rodičům - možná je to klišé, ale bez těch by to nešlo.

Za U18 Milan Prokop