Draci odjeli na PMEZ do Německa. Jaké máš vzpomínky spojené s účastí Draků na tomto turnaji v minulých letech, Igore?
„První titul jsme vyhráli za Geoffa v roce 1995, takže jsme se Poháru mistrů evropských zemí mohli poprvé zúčastnit v roce 1996. Na ten mám dnes už úsměvné vzpomínky. Hrálo se v San Marinu. Když se nás ptali novináři, řekli jsme, že to tam jedeme vyhrát. Náš tehdejší manažer Roman Slivka řekl, že pokud nevyhrajeme tak půjde pěšky domů. Samozřejmě jsme nevyhráli. On domů sice pěšky nešel, ale mně museli schovat pas, abych neodjel dřív. Poprvé jsme tam hráli pod světly a když byl odpal do zadního pole tak hráči nevěděli, kde míč je. Na to vzpomínáme třeba když sem přijde Ervin Šíma. Tento turnaj nám dal poprvé očuchat evropský baseball. Byla to výborná zkušenost a nádherné vzpomínky. Celou dobu těchto turnajů si ceníme, když český celek porazí Italy nebo Nizozemce. Ti byli v našich očích nedostižní. Pamatuju si, že když jsme hráli přátelák na Kraví hoře, tak nám Holanďan dal žvýkačku pokaždé, když jsme udělali out nebo strikeout.
Jeden z nejsilnějších zážitků byl v San Marinu, kde jsme hráli o 3. místo. Bylo to v roce 2004. V 9. směně jsme byli na pálce. Dva outy a dvě obsazené mety. Michal Břeň odpálil na closera Nizozemska homerun. Tím jsme vyhráli zápas a v naše týmu nebyl ani jeden cizinec. Skončili jsme třetí a porazili jsme HCAW, kde Pavel Budský strávil 2 sezony.
Dalším ze zážitků je rok 2010, kdy jsme tento pohár hostili v Brně. Sice jsme smolně prohráli s Francií, ale porazili jsme Itálii, když jsme v poslední směně zahráli doubleplay. Porazili jsme taky Nizozemce, za které hrál v té době taky Jakub Malík, kapitán nároďáku. Nakonec jsme obsadili 5. místo.
Na poháru většinou hrajeme lepší zápasy, protože hrajeme pod větším adrenalinem proti kvalitnějším týmům. Dá se vyhrát s kýmkoli, ale zároveň se nesmí nikdo podcenit.
Famózní bylo, když jsme v roce 2013hráli v Barceloně. Martin Schneider odházel vynikající zápas, protože nikdo nebyl schopen pálit jeho slider. Bohužel jsme s Holanďanem prohráli 1:0
V neposlední řadě to byl také turnaj v Rotterdamu v roce 2015. To jsme ve finále prohráli s Neptunusem, ale zase s Martinem Schneiderem na kopci jsme porazili italský tým 5:1. Vzpomínám taky na to, jak se majitel Neptunusu díval na Zipa (Tomáš Polanský), Martina Schneidera a Jakuba Hajtmara a ptal se mě, kolik za to ti kluci berou. Já mu řekl, že jsou to studenti a neberou nic a on na mě jen nevěřícně koukal.
Další velice emotivní zážitek mám z Brestu, kde Roman Yatsuk (dnes pracuje v ochrance prezidenta Zelenskyjho) porazil svůj mateřský tým. Martin Veselý nadhazoval a já mu asi dvě směny dělal catchera a po odpalu jsem se dostal až na třetí metu. Sice jen kvůli tomu, že to pravému polaři projelo mezi nohama.“