>

Petr Minařík oznámil konec kariéry

Martin Kalábek, 14.11. 2019 Aktuality

Ahoj Petře, Nedávno jsi oznámil konec své baseballové kariéry, jaké jsou tvé pocity teď, když už jsi tuto informaci oficiálně zveřejnil?

Musím přiznat, že to je celkem úleva. Fáze, kdy jsem se rozhodoval, jestli dám ještě sezonu nebyla jednoduchá a řešil jsem to hodně. Přeci jenom končí něco, co bylo součástí a hlavní náplní mého života od roku 1993. Zároveň se ale těším na věci, které jsem kuli baseballové sezoně nestíhal. Trochu se ale bojím, že mě na jaře budou svrbět ruce.

 Máš za sebou ohromnou kariéru, jak to vlastně všechno začalo a jak jsi se dostal k Drakům?

Začalo to tak, že přišel trenér baseballu do naší třídy na základní škole v Mladých Bukách s tím, že se zakládá družstvo žáků, tak jsem neváhal, vyprosil 100Kč od rodičů na registraci a fotku a šel na trénink. Pak už to šlo rychle až do teď. Do Draků jsem se dostal tak, že jsem nahlas tvrdil, že chci jít po sezoně hrát do Brna a pak stačilo hodit v 18 letech complete game proti Drakům, kde jsem dostal asi 2 nebo 3 umožněné body. Pak už mi začalo Arnyho laso svištět nad hlavou. Moc rád jsem samozřejmě hlavu do toho lasa strčil a po sezoně 2002 přestoupil do Draků. Jedna z nejlepších věcí, která se mi stala.

 Co řadíš mezi své největší baseballové úspěchy?

Když pominu 13 titulů, reprezentaci a individuální statistiky, tak asi to, že mi bylo dopřáno hrát 18 sezon vrcholového baseballu bez vážnějších výkonnostních a zdravotních problému.

 Jak v Dracích, tak i v Extralize je spousta hráčů starších než ty, proč si se tedy již rozhodl kariéru ukončit?

Jsem zvyklý hrát na nejvyšší možné úrovni, ale letos jsem už nebyl schopný dát baseballu tolik, abych byl sám se sebou spokojený. Neměl jsem z toho dobrý pocit. Když jsem si představil další sezonu, tak by to nebylo o moc lepší. Nechci dělat důležité věci z nějaké podstaty a napůl, takže z trojce rodina, baseball a práce logicky musel jít z kola baseball. Vždycky jsem si přál skončit blízko vrcholu a s bradou nahoře. S tímto bodem jsem celkem spokojený. S titulem v kapse by to bylo snový, ale bohužel se nám to nepovedlo. Věřím, že tituly do Draků se brzo vrátí.

 Od baseballu se těžko odchází, plánuješ teď někoho trénovat, nebo se budeš věnovat spíš rodině?

Na letošní zimu jsem slíbil Čapounovi, že mu pomůžu jednou týdně na tréninku nadhazovačů A týmu. Momentálně nechci mít nic závazného a pravidelného spojeného s baseballem. Mou hlavní náplní bude rodina, ale taky práce. Budu mít víc času na cestování, takže na to musím taky vydělatJ Mám 3 letého syna Jakuba, tak předpokládám, že za 2-3 roky začneme společně chodit na tréninky. Kde se zastaví jeho hráčská a moje trenérská kariéra je ve hvězdách.

 Jaké jsou tvé nejkrásnější baseballové vzpomínky?

Každá sezona i kayždý turnaj mělo něco speciálního. Těžko se vybírá. Ale obecně můj neoblíbenější moment je: Odházet 7směn s dobrým výkonem a vedením, převléct si suchý tričko, dát si semínka nebo žvýkačku a dokoukat zápas. Když u toho je 35 stupňů, tak to je naprostá pecka. 

 Kdo z hráčů ti bude nejvíce chybět?

Nikdo mi chybět nebude, s kým se budu chtít vidět, tak se s ním uvidím na hřišti nebo u piva. Spíš mi budou chybět společné výjezdy na turnaje ať už s Drakama nebo reprezentací. Výjezdy byly vždycky hodně zábavný.

Co bys poradil mladým hráčům, aby měli minimálně tak úspěšnou kariéru jako ty?

Budu se opakovat, ale základ je začít naplno a postupně přidávat J Mimo jiné bych všem poradil, aby dělali co nejvíce sportů, ale aby nikdy nezapomněli, že baseball je jednička.

Starší články