>

ČBP U15: Mise splněna bez úspěchu

Felkl, 18.06. 2019 Aktuality

Představte si vítěze Supercupu po pěti letech. Představte si trenéra, který na velkém hřišti za poslední tři roky nepoznal pocit bez medaile na ČBP a MČR. Představte si klub s dvaceti jedna mistrovskými tituly v mužské kategorie za posledních dvacet čtyři let a tolika úspěchy v mládežnických kategoriích, že už se skoro přestali počítat a v případě stříbra či nedej bože bronzu se řeší, jak se to mohlo stát. Ano to jsme my, Draci Brno. Naštěstí věřím, že misky vah začínají být dorovnány a zdravá konkurence se rodí čím dál častěji.

Příběh ročníku 2004 a 2005 jde však trošku jinou cestou a já bych vám ji rád představil. Historie mluví jasně: čbp U13 2017- 5.místo; mčr U13 2017 - 5.-6.místo; čbp U11 2015 - 7.místo; mčr U11 2015 - 2.místo. Tzn. Naposledy před čtyřmi roky to pro kluky cinklo stříbrem. V kategorii do třinácti let byl vždy problém čtvrtfinále. Kámen úrazu u našeho týmu je nízký počet hráčů narozených v roce 2004, ti zbyli pouze tři a zbytek je doplněn hochy o rok mladšími, na turnaj jsme dokonce zvolili variantu povolat do boje kluky o dva roky mladší. Genetické dědictví zatím klukům také nebylo dopřáno, ale tohle je pro mě jasná časovaná bomba, která bouchne ve správnou chvíli a není kam spěchat. Hold vyhlídky před turnajem nebyly růžové. Ale o to víc chtíče a radosti v tomto týmů dřímá.

Hned ve čtvrtek jsme začali s Eagles Praha a mnohým bylo jasné, že to bude zápas, kde se bude lámat chleba. Bohužel Kuba Winkler s bolestí ruky opouští loket po první směně. Stav zápasu jde hlídat David Chvátal a dohazuje Vincent Major. Eagles zaspala začátek zápasu a možná nás lehce podcenila, každopádně my jsme se mohli radovat z první těsné výhry o jeden bod. Druhý den ráno jsme plni sebevědomí odehráli další zápas s vítězným jednobodovým rozdílem proti Sabatu Praha. Odpoledne jsme si chtěli odpočnout proti Frýdku, příležitost dostali ti, kteří do hry zatím nezasáhli. V polovině zápasu jsme však prohrávali o dva body a uhasit situaci šla „první lajna“.

V sobotu ráno jsme sfoukli Kotlářku, která už působila lehce demotivovaně. Se čtyřmi výhrami ve skupině a jistotou semifinále jsme odpoledne dostali výprask od Hrochů Brno.

V neděli byl pro nás ale den, na který jsme soustřeďovali všechny zbývající síly. David Chvátal se vrátil od záchodové mísy, kde údajně strávil s teplotou a střevními potížemi celou sobotu a vyšvihl výkon hodný reprezentanta. Odházel celý zápas a s lepší obranou a útokem jsme mohli bojovat o zlato. To se bohužel nestalo. Na pálce jsme nebyli schopni odpálit do zadního pole, zatímco soupeř – Tempo Praha - na nás tlačil a v obraně jsme předváděli žákovské chyby. Proti danému nadhazovači jsme měli na to vyhrát, ale opravdu jsme nepodali výkon, který by mohl skončit výhrou. Proto jsme se odpoledne utkali proti rivalovi Arrows Ostrava o bronzové medaile. Upřímně mohu říct, že tento zápas se mi nepodařilo odkaučovat jak bych chtěl, ale k tomu více na závěr. Arrows pro mě nepochopitelně nepoužila v semifinále ani jednoho ze svých repre nadhazovačů a nechali si dát od Hrochů o rozdíl. Před zápasem se čepířili, jak se těší, že nás smáznou, protože mají všechny odpočaté. Tak pojďte. Nám už zbyl jen Šimon Klacl, který je mohem víc outfileder než nadhazovač, ale když víš, že nikdo jiný nemůže, tak se za tým obětuješ. Odházel čtyři úžasné směny. Poté se představil Jonáš Krejčí z U13 a počínal si skvěle. Rozhodl jeden odpal, výhral ten lepší. Jestli nás prohra 4:5 mrzí? Ani náhodou. Odehráli jsme úžasný turnaj, čtyři zápasy s jedno až dvoubodovým rozdílem, jednou jsme vyhráli o 10 bodů a jednou prohráli o 15.

Postřehy:

- Když je ti čtrnáct let, zahraj ráno dvojzápas ve své kategorii, kde nadhazuješ, ale odpoledne nekečruj celý třetí zápas, i když hraješ se svým tátou. Může z toho být zánět v lokti a jde to jasně proti českým pravidlům pro mládež. I když je to měsíc před turnajem.

- Před semifinále nepouštěj nikoho ani na minutu, ani na deset minut koupit si něco do hospůdky, ani když tam jde trenér. Hráč se může zdržet a nemusí být před zápasem na hřišti, pak ho musíš vystřídat.

- Když hráčům slíbíš colu za každé trefení nadhozem v zápase, nenechej tým si svou odměnu rozebrat během posledního zápasu na střídačce (v domnění, že kluci doplní rychlé cukry a trošku je to nakopne), strhne se to v davové šílenství.

- Když se rozhodneš hrát smallball, tak ho hrej a nedoufej, že na konci turnaje budou ti fyzicky slabší pálit dlouhé odpaly. Každý bod se počítá.

- Nezvyšuj hlas na hráče akutně před, během nebo po zahrané situaci.

- Nikdy se neotáčej zády ke hře a vždy zkus předvídat.

Výše je uvedeno šest hlavních důvodů, proč si myslím, že jsme se nedostali na stupně vítězů. Spousta věcí, se dala ovlivnit přímo na turnaji. Některé samozřejmě pramení z tréninkové disciplíny. Když jsme u toho, rád bych se i touto cestou omluvil všem rodičům, které trápí, že jsem změnil zaměstnání a snad trošku sobecky nepočkal aspoň do konce školního roku. Vedlo to k tomu, že nyní jsem často mimo město a na tréninky to bohužel nestíhám. I tohle se odrazilo v našem výkonu. Na druhou stranu se musím vrátit k začátku článku. Co jsem s hraním i trénováním u Draků začal, nepoznal jsem mnohokrát pocit z prohry. Samozřejmě bylo to fajn, ale letošní pohár byl pro mě osobně výjimečný. Nikdy jsem neměl tu čest vést tým, který ví, že je mladší a fyzicky slabší, ale vy čtyřech dnech a sedmi zápasech fandit do poslední vteřiny a na hřišti hrát naplno pod takovým tlakem. Opravdu jsem na kluky neskutečně hrdý a zaslouží obdiv. Velké díky kluci, všichni. Na podzim máme druhou šanci, kterou vezmem za pačesy.

Díky všem rodičům, díky mlaďochům z U13 a díky organizátorům turnaje. Obří díky asistentům – Plandalovi, Bobovi a Gaginovi.

 

Za Draky U15

Felliny

Starší články