>

„Jiný svět“ honí se mi hlavou po návštěvě Redbull Academy

, 22.11. 2018 Aktuality

                V úterý jsem se vrátil z návštěvy fotbalové a hokejové akademie v Salcburku. A mohu vám říct, že se jedná opravdu o unikátní zkušenost, i přesto, že s danými sporty máme málo společného. Výjezd pořádal Český Olympijský Výbor, baseball se mnou zastupoval také Pavel Kalčev ze Sabatu Praha/Joudrs Praha a ze softballu zde byl Petr Mindžak. Bylo zde zastoupeno dalších 10 sportů. Nikomu neunikl basketbalista Jiří Welsch a já také zpozorněl na jméno PhDr. Jan Cacek, Ph.D. ze fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

                Komplex je situován přibližně 10 minut na kole od centra, za to v oblasti, kde je zahrádková zóna. Rozhodně mě z autobusu nenapadlo, že za dalším stromem vykouknou býci Redbullu na čele budovy, která stojí uprostřed komplexu za 60 milionů euro. Kolem protéká řeka, která je zároveň hranicí s Německem. V areálu najdete 5 venkovních fotbalových hřišť (3 na umělé trávě), dále 1 indoor fotbalové hřiště normálních rozměrů, 2 hokejové haly a centrální budovu, který v půdoryse vypadá jako číslo jedna. V budově se nachází 75 dvoulůžkových pokojů pro hráče a personál, 16 dvoulůžkových pokojů pro hosty akademie – většinou týmy soupeřů. V nultém podlaží se nachází moderní jídelna s kuchyní (zde zákaz nošení pokrývek hlavy a používání telefonů) a hlavní kanceláře. Hned vedle jsou ve dvou patrech dvě menší posilovny s laboratořemi na okamžité měření laktátu. Sousedí velká víceúčelová tělocvična dělitelná na dvě poloviny. V areálu nám byly představeny také laboratoře s EKG, UZ, měřící laboratoř kontrolních zátěžových testů, dvě místnosti s Vienna Test Systém pro psychodiagnostiku. Za zmínku stála rozhodně nově přistavěná velká posilovna s třinácti posilovacími klecemi, každý s vlastní kamerou a tabletem pro okamžitou kontrolu správnosti provedení daných cviků a nahraným tréninkovým plánem. Vše plně automatizované. Po délce této posilovny s výhledem na Alpy nechybí běžecká dráha se senzorovým snímáním. Na konci místnosti byla čtvercová gymnastická podlaha a zrcadlová stěna. Perličkou, která však nesměla chybět je cvičební místnost s 360ti stupňovou projekcí pro fotbalisty doplněna o vysokorychlostní kameru, kdy se hráč postaví do středu tohoto „ringu“ a buď jednoduše pálí míče do zdi, kde se mu promítají pouťové balónky různých barev nebo ho trenér postaví do reálné situace na fotbalovém hřišti. Kamera okamžitě vyhodnocuje čas držení míče hráče, zda střílí levou či pravou nohou a samozřejmě úspěšnost zásahu a rychlost míče. Stejně tak byla jedna z hokejových hal doplněna o kamerový systém a člověka, který pro hokejovou akademie pracuje na plný úvazek jako analytik záznamů. Nesmím zapomenout také na venkovní tři sta metrů dlouhý „Motor Skill“ park, kde tráví minimálně jednou týdně hráči jednu z jednotek – v podstatě je to dětské hřiště s prolézačkami pro starší i mladší.

                Nyní si pojďme představit přibližnou hierarchii. Oba sporty mají 4 oficiální týmy, hrající soutěž. Pro příklad v hokeji: U15, U16, U18 a U20. Každý tým hraje vždy v soutěži proti minimálně o rok starším hráčům. Dále akademie funguje pro mladší hráče, kteří zde samozřejmě nebydlí a po škole pouze dochází na tréninky. Stejně tak zde nebydlí ani hráči starší osmnácti let. Těm je však poskytnut byt v Salcburku. Všichni, kdo na akademii bydlí, musí zároveň studovat školu, platí zde pravidlo 51% škola, 49% procent sport. Hráči německy mluvící jezdí busem nebo na kole do škol v Salcburku, cizinci většinou studují dálkově a podléhají samostudiu přímo v akademii. Složení sportovců je přibližně 40% Rakušané, 40% Němci a zbytek Brazilci, Češi, Švýcaři atd. Na ubytování fungují 24/7 vychovatelé. Každý sport zastupuje přibližně 60 fotbalistů a 60 hokejistů. Každá kategorii má přibližně šesti členný realizační tým. S hráči i trenéry pracují tři psychologové. Každý tým má svého fyzioterapeuta.

                Kdo má zájem být součástí, má přibližně 600 konkurentů, kteří si podali také přihlášku. Pokud zájemce spadá do hledáčku, je pozván na „tryouts“ (výběry) nebo případně akademie posílá své skauty.

                Ptáte se, zda jsem byl ohromen? Nesmírně. Nejen vybaveností, čistotou a novotou – to se dá za peníze, které zde doopravdy jdou cítit, zařídit. Komplex je neskutečně šikovně vybudovaný, vše je zde blízko (i ty Alpy) díky víceúrovňovému uspořádaní. Všichni nosí stejné oblečení ať na tréninku nebo mimo něj. Spousta trenérů je zde z Finska se zkušenostmi z národního týmu a jejich přednášky dávaly naprostý smysl, co se mentálního pojetí hry týká. Idea rozvoje hráčského talentu na úkor výsledků je zde upřednostněna. Celá akademie má jednu společnou filosofii ohledně herní strategie. Nezačal jsem obdivovat hokej ani fotbal, ale spíš obecné pojetí a jejich promyšlený dlouhodobý koncept práce. Slovo akademie pro mě nabylo nového významu. Samozřejmě vše je bráno s rezervou, bavíme se zde o fotbalu a hokeji a hloubce těchto sportů v Evropě. My si můžeme o něčem podobném nechat zdát, na druhou stranu se mi snad podařilo vám přiblížit, jak to může fungovat v US na univerzitách.

 

Jan Felkl

Starší články