Po 3. místě na ČBP, kde jsme jen těsně v semifinále prohráli s letos suverénními Eagles jsem měl velká očekávání před podzimní částí a byl jsem natěšený, že si to tentokrát rozdáme s Eagles o zlato. Kvalifikace na konečné Final 6 nás čekala v Ostravě. Bohužel jsme nedokázali naši skupinu vyhrát a po velkém boji o první místo jsme nakonec prohráli s Kotlářkou v extrainningu. I když jsme to ještě nevěděli, tak tento zápas se stal rozhodujícím pro následné neúspěšné Mistrovství republiky, které se konalo v Praze. Tím že jsme postoupili „až“ z druhého místa nám byla přiřazena skupina smrti s Arrows a s domácími Eagles. Ve druhé skupině poté bylo Tempo, Hroši a právě Kotlářka.
První zápas nás čekal v pátek od 13 hodin proti Arrows, kteří už měli za sebou zápas s Eagles, který ovšem vypustili a prohráli 10:0. Tudíž do nás museli jít naplno. Po velkém přemýšlení a diskusích za nás na kopci začal Vincent. Za Ostravské jejich jednička Votava. Začali jsme na pálce a hned v první směně, nebýt běžecké chyby, jsme mohli jít do vedení. Jenže to se nestalo a Ostrava nás v následné dohrávce tvrdě potrestala. Vincent neházel špatně, ale po 3 našich velkých chybách v obraně musel už během první směny dolů. Nahradil ho Tom Urbánek, který kromě toho že dostal homerun od Hurty ve druhé směně nedovolil Arrows nic a odházel zbytek zápasu skvěle. Nicméně už po zmiňovaných chybách a homerunu jsme po 2 směnách prohrávali 8:0. Kluci byli neskutečně dole a nedařilo se vůbec nic. Až ve 3. a 4. směně jsme po velkém tlaku dokázali snížit na 8:7. Znovu to vypadalo hratelně. Jenže to bylo z naší strany vše. Votavu v 6. směně vystřídal, možná ještě lépe házející, Hurta a ten nás zavřel ve velkém stylu. Sice jsme prohráli, ale nebylo nic ztraceno.
Prohra „jen“ o bod nám dávali šanci, že jakákoliv výhra nad Eagles nás posune do semifinále. Zápas za nás začal Kuba Winkler. Eagles už s vidinou jistého postupu točili nadhazovače po 20 nadhozech, a i to nám dávalo velkou šanci v tomto zápase uspět. Jenže…jak nám v prvním zápase nefungovala obrana, tak teď nám naprosto odešla pálka, i přes to, že na nás házeli nadhazovači, kteří patří spíše do průměru této kategorie. Kuba házel slušně, ale Eagles jsou výborní pálkaři a nějaké body přidávali. To my sice také, ale pořád jsme se tahali a nedokázali jsme najít na pálce formu. Rozhodla 6. směna, kde jsme dostali 2 dvoubodové homeruny a vidina semifinále byla pryč. Už jsme se nedokázali zvednout, i přes to, že jsme stále doufali, že přijde jedna velká směna…nepřišla. Prohráváme tedy 7:4. Končíme třetí ve skupině a v sobotu ráno nás čeká zápas o 5. místo s Hrochy.
Tento zápas bez větších problémů vyhráváme o rozdíl, ale náladu nám to nijak nevylepší. Víme, že jsme měli na víc. Po velice dobře odehraném jaru nakonec končíme v poli poražených. Nicméně věřím, že pro každého, jak pro hráče, tak pro mě jako trenéra, to byla velká lekce do budoucna a doufám, že se z ní všichni poučíme.
Na závěr bych chtěl za celou sezonu poděkovat mým skvělým asistentům Milanovi Prokopovi a Kotymu, ale i Kubovi Ventrubovi a Bobovi Klaclovi, kteří nám pomáhali na trénincích a vše se díky nim zvládalo lépe. Ještě jednou díky a těším se na nadcházející sezonu.
Adam