Draci U15 opět obhájili titul v letošním roce a prodloužili tak vítěznou sérii na číslo 6, kdy od roku 2013 ve své kategorii nepustili nikoho na pomyslný trůn. Ne vždy však cesta byla jednoduchá.
To platí i o letošním MČR. Řada zranění a ne zrovna povedený konec oblastního přeboru před samotným turnajem nám nedával příliš klidu. A taky se to potvrdilo, první důležitý páteční zápas ve skupině prohráváme s brněnskými rivaly z Hrochů po napínavém utkání 4:6 při rotaci šesti nadhazovačů. Tento výsledek z nás neklid nijak nesejmul ba naopak. Kluci nejsou úplně v pohodě a naším cílem je dostat zpátky do vítězné nálady. Naštěstí odpoledne nastupujeme na slabšího soupeře a díky silné pálce jasně vítězíme 30:0.
V sobotu nás čeká ostravské Arrows, od kterého můžeme čekat cokoliv a my musíme zvítězit, pokud chceme bojovat o titul. Nic nepodceňujeme a s kvalitním nadhozem jdeme na soupeře, který se zalekl, a tak zápas vypadá jednoduše. Vítězství 15:0. Díky tomu postupujeme do semifinále nicméně na soupeře, se kterým se spíše potkáváme až ve finále, pražské Eagles. Sebevědomý soupeř a dlouholetá rivalita dávali předpoklad kvalitního a vyhecovaného utkání dvou favoritů. Oba týmy začínají s jedničkou, my však dle plánu pouze do 20 nadhozů s jistým rizikem, ale naopak se sebevědomím. Tento tah se nám vyplatil a kvalitním výkonem jak v obraně, tak v útoku postupně navyšujeme skóre na 6:0 do poslední dohrávky soupeře v sedmé směně. Závěr byl hodně nervózní soupeř dvakrát boduje, nakonec však vítězíme 6:2. V této chvíli po utkání s vysokou kvalitou a spoustou nadstandardních her máme pocit, že se nám vrací naše sebevědomí. A to budeme v neděli potřebovat na soupeře, který si na nás věří. Hroši Brno navíc na jejich hřišti.
V neděli současně s finále extraligy začíná i naše finále s nažhaveným soupeřem. Vyhráváme los, a tak z pozice domácího začínáme s Borisem finále. Soupeř začíná velkým tlakem, má hráče ve skórovacích pozicích, nicméně nám se daří krásnými a důležitými zákroky v obraně udržet čisté konto a překonat kritickou situaci. Na pálku jdeme my. Soupeř překvapivě nezačíná se svou jedničkou a tak náš silný line-up zařizuje pětibodový náskok a potřebný klid. Jdeme do druhé směny. Soupeř začíná opět tlačit a daří se mu, Boris ztrácí přesnost a sílu, přicházejí body. Nejednoduchá situace, Boris bojuje. Objevuje se bolest zad a musí střídat. Nastává druhá kritická fáze začátku utkání, skóre již 5:4 a nerozházený nadhoz. V této chvíli se však ukázala síla našeho týmu. Na kopec jde Dominik a zvládá situaci, nabízí striky, soupeř sice pálí, ale naše obrana je opět stoprocentní. Utíkáme z této směny. Soupeř je ve varu a cítí šanci, nicméně co přišlo ze strany našeho útoku, nikdo nečekal ani my trenéři. Série tvrdých odpalů drtí soupeře, jeho obrana se rozpadá včetně nadhozu a je rozhodnuto. Od této chvíle je soupeř odevzdaný, nekoncentrovaný a toto očekávané finále končí až nečekaně brzo díky vysokému bodovému rozdílu.
Stáváme se mistry republiky po šesté za sebou a symbolicky ukončujeme vítěznou šňůru tohoto týmu postaveného na ročníku 2003. Ovšem tato pohádka dobré party, která šest let tahá za jedem provaz pro nejbližší období asi končí. Z kluků se stávají chlapi a musí bojovat nejenom se staršími spoluhráči, soupeři, ale i s nástrahami „dospělého světa“.
Doufám, že to kluci zvládnou a budou i nadále dělat dobré jméno nejen sobě, ale hlavně svým rodinám, které je podporují a také Drakům, kteří jim umožnili stát se dobrými hráči.
Závěrem chci poděkovat klubu, rodinám a podtrženě Felinimu a Tomášovi Koukalovi za jejich výrazné přispění na této úspěšné šestileté cestě.
Za U15 děkuje HC Milan Prokop