>

Cesta U15 k sádrám a trofejím

felkl_clanky, 19.06. 2017 Aktuality

Každý turnaj něčím překvapí a nejinak tomu bylo i na letošním Českém baseballovém poháru kluků do 15 let. Puberta se všemi hráči mlátí. S někým víc, s někým míň. Někomu raší první fousky na bradě a někdo má pořád problém s vázáním tkaniček.

Když ve čtvrtek po poledni Adam Prudil dostal v první směně na tomto turnaji od Petra Šaška z Wolfs Domažlice odpal za plot na hlavní hřišti Eagles Praha, bylo jasné, že je jedno, jestli jsme Draci nebo vlci. Míč je kulatý a výhru vám nikdo nikdy nedonese na zlatém podnose. Od Domažlic jsme další bod nedostali a po 3 směnách bylo hotovo v poměru 21:1. Do zápasu zasáhli pouze hráči do 14 let.

Odpoledne jsme zahráli s Kotlářkou Praha pouze 2,5 směny a zápas skončil stejně jako dopoledne 21:1. Soupeři patří poklona za jeho omluvy, že na nás dal slabé nadhazovače, kteří s baseballem teprve začínají, a naopak bylo hezké sledovat, že kluci z Kotlářky se sportem baví nehledě na výsledek.

V pátek jsme na hřiště jeli až na oběd. Následoval slowpitch zápas, který se osvědčil jako výborná forma propojení baseballu a obrovské porce zábavy. Odpoledne jsme se představili proti Sokolu Hluboká vítězstvím 16:2.

Na základě turnajů v minulých letech nám bylo jasné, že ten opravdový baseball začne až v sobotu ráno. V 10:00 jsme bez mé osoby (svatba jednoho z nej kamarádů) vyběhli proti Technice Brno, která je v regionu jih na prvním místě. Ondra Chlubna zvládl skvěle první směnu a David Mergans pak soupeře kouskoval, kdy se mu podařilo na 20 nadhozů zvládnout 2 směny. Bohužel byl Ondřej Chlubna trefen nadhozem do nadhazovací ruky a po večerní diagnostice dostal dlahu a RTG snímky s naštíplou kostí v pravém zápěstí. Technika Brno má obrovský hráčský potenciál. Bohužel pro kluky z Kraví hory nenašel své uplatnění a vyhráli jsme 14:0. Tato čtvrtá výhra nám zajistila účast v semifinále.

Sobotní odpoledne nakonec bylo takové „malé finále“. Poslední soupeř ve skupině, stejně jako my, bez prohry. Eagles Praha. Zápas začal na kopci Pavel Pařízek. Tomu se nedařilo a v limitu 20 nadhozů byl stažen. Vystřídal ho Boris Večerka, který předvedl nejlepší výkon sezóny a držel krok s pražskými orlíky. Zápas měl grády, k vidění byl oběhový homerun, krádež domácí mety a boj do posledního míče. Bohužel pro nás, jsme přišli o dalšího hráče, a to Pavla Pařízka, který ač kluky učím tvořit hru z vlastní iniciativy, tentokrát netvořil moudře a rozhodl se o krádež domácí mety se skluzem po hlavě. S parťákem Chlubnou se tak vydali do Thomayerovy nemocnice a stejně jako Ondra, i Pavel dostal dlahu a dle RTG podezření na naštíplou kost v pravé ruce. Bratři v triku, Pat a Mat J Ale to je sport. Zápas skončil na zmíněný oběhový „homerun“, kdy naše třetí meta ani levý zadopolař odpal nezastavili a domácí Eagles slavili výhru 8:7.

V neděli ráno jsem se vrátil k týmu. Pohled na 2 sádrovce mě netěšil, ale aspoň jsme měli postaráno o odborné hecíře na lavičce, kteří byli však první minutách vykázáni na tribunu za aktivity s mobilem. Z druhé skupiny, která byla mnohem vyrovnanější, nakonec slavil postup Třebíč a Sabat, kdy Hrochům tato místa unikla o jediný odpal či zaváhání soupeře. Vyrovnanost skupiny zapříčinila také to, že nejlepší nadhazovači byli použiti v dřívějších bojích, a tak vypadaly nakonec i semifinále. Eagles vyhráli se Sabatem 12:0 a my nad Třebíčí 16:4. Od nás zápas skvěle zvládl Ondřej Filip, který odházel 4 směny, po kterých byl zápas ukončen.

V boji o 3. místo byl úspěšnějším týmem SaBat Praha, který zejména v této kategorii předvádí krásný baseball a má spousty mladých talentů, kteří si prošlapují cestičky. Z obou týmů byli nakonec zvolení 2 nejlepší pálkaři turnaje, a to Daniel Fejta a Mikuláš Hanuš.

Naše finále začalo s 90minutovým zpožděním, kvůli zápasu o třetí místo. O to víc ale hráči byli prověřeni psychicky. Za Eagles Praha Martin Jiránek, který je rok od roku lepší a lepší a věřím, že hostování v Eagles ho vytáhne ještě výš a za nás David Mergans, který sice není klasický startující nadhazovač, ale není to první finále, které na něj vyšlo mimo plán. Nám se v první směně skórovat nepodařilo, ale Eagles se s ničím moc nezdržují a 3 odpaly sbíráme u oplocení, a to znamená také 3 doběhy a 40 nadhozů pro Davida v první směně. Ani druhá směna pro nás neznamená zlepšení vyhlídek, ba naopak inkasujeme v obraně další bod a stav 0:4. Nikdo jiný, než David Mergans začíná náš třetí útok dlouhým odpalem do pravého pole. Nakonec dorovnáváme na 4:4. Eagles nás ale stále válcují a v dohrávce „trojky“ doslova propalují naše vnitřní polaře a získávají další 2 body. My odpovídáme jedním bodem, a tak v polovině zápasu je skóre 5:6 pro Eagles. Z konce zápasu si toho příliš nepamatuju. Když se mě ale dnes někdo ptá, odpověď zní: „Létající orlík David Bauer ve středním poli. Plné mety, vnitřní pole hraje proti bodu a ve skoku zachycený linedrive Milanem Prokopem a následný dvojaut. Náš 7. útok, průstřel infieldu Ondrou Králíkem, dvě krádeže a následná squeezze play. I přesto, že nadhoz šel do země se Matěji Vlachovi podařilo dostat ho do hry a sám po chybě obrany obsadil druhou metu. Pro vítězný doběh poslal domů Matěje odpal Davida Merganse. Eagles v dohrávce ještě tlačili a dostali běžce do skórovací pozice, ale Dominik Polgár držel míč a tím i celý tým ve hře. Odpal do země na Adama Prudila a poslední out tohoto zápasu.“

Hned po utkání mě hřála další věc. Divácká kulisa. Stačily 2 tábory rodičů a trenérů, jeden juniorský tým a pár dalších hráčů a kolemjdoucích. Na málokterém zápase mužské extraligy bývá takto živo. Za to vám všem míří obrovské díky a věřím, že hráči si tento „špíl“ budou o to víc pamatovat. Moje poklona samozřejmě patří všem soupeřům za předvedené výkony, organizátorům za naprosto bezproblémový průběh turnaje a rozhodčím.

David Mergans byl pro mě osobně překvapením našeho týmu a z turnaje si odnesl cenu nejužitečnějšího hráče MVP. Ještě větším překvapením pro mě však byla kvalita finálového soupeře Eagles Praha a ať už dělají na trenálech cokoli, dělají to správně a my se máme na co těšit na podzim. Náš úspěch by se nikdy neobešel bez podpory rodičů, a to zejména řidičů – Milan Tomeček, Pavel Filip, Petr Prudil, Marek Moštěk – a obrovské díky Tomáši Koukalovi za to, jak výborně nám prošlapává cestičku z pozice technického vedoucího. S Lukášem Janíčkem se tak můžeme starat jen o baseball a daří se nám tak dosahovat těch nejlepších výsledků.

Chvála našim hráčům za výkony a zejména za poslední den, kdy se bez 2 nej hráčů semknuli a hráli až do opravdového konce.

Za realizační tým U15

Jan Felkl

 

 

 

Starší články