1. Draci Brno >
  2. Drakem v Americe #3 | Chci hrát co nejvíc a co nejlíp, říká Martin Kalábek

Drakem v Americe #3 | Chci hrát co nejvíc a co nejlíp, říká Martin Kalábek

, 16.02. 2021 Aktuality

Martin Kalábek je dalším účastníkem našeho seriálu “Drakem v Americe”. Účastník dvou MLB Europe Elite camp se rozpovídal o své cestě do Spojených států, ve které se přes Holandsko podíval až k vysněnému angažmá na Columbia College. Jeho příběh vás čeká na následujících řádcích.

Kde v Americe jsi působil? 

Byl jsem ve městě Columbia ve státě Missouri. Columbia je v podstatě studentské město, protože se v něm nachází hned trojice univerzit. Nachází se zhruba hodinku a půl od St. Louis a dvě hodinky cesty od Kansas City. 

Jak jsi se tam dostal? 

Dvakrát se mi podařilo dostat se na MLB Europe Elite camp. Ten funguje ve zkratce tak, že trenéři a skauti z organizace MLB vyberou padesát hráčů z Evropy ve věku 15 až 18 let. Ti se zúčastní kempu, kde pod dohledem trenérů z organizace MLB trénují a hrají mezi sebou. To vše se děje pod dohledem skautů z jednotlivých týmů z MLB. 

Takže právě to bylo klíčem k úspěchu?

Druhý kemp jsem absolvoval, když jsem byl v maturitním ročníku, takže se nabízela nějaká změna. Na konci kempu mě oslovil jeden z trenérů s nabídkou účasti na showcase pro univerzitní týmy. Chvilku po něm za mnou přišel ještě Justin Prinstein s podobnou nabídkou (v té době skaut pro Baltimore Orioles), který také pořádal showcase pro univerzitní týmy. Když jsem zjistil, že bych mohl hrát baseball na nějaké z amerických univerzit, tak jsem hned věděl, že to je právě to co chci po gymplu dělat. Slovo dalo slovo a když jsem Justinovi řekl, že jsem se rozhodl pro nabídku od Jaye Quinna, tak mi dal nabídku, kterou jsem nemohl odmítnout. Velkou roli v rozhodování sehrál taky můj tehdejší spoluhráč Lukáš Menšík, který měl jet na showcase se mnou. Bohužel si zlomil ruku, takže jsem nakonec do Arizony odletěl sám. 

Jakým způsobem se o tvůj rozvoj zasloužili Draci?

Draci se na mém progresu podíleli enormně. Už od sedm let trávím na hřišti většinu volného času. Velká část mých nejlepších kamarádů je z baseballu. Co se týče rozvoje osobnosti, tak si myslím, že každý z trenérů, kteří mě trénovali, ovlivnil moji osobnost ve velké míře.

Jak dlouho jsi ve státech byl?

Jeden rok.

Co tomu předcházelo? 

Jak jsem již zmiňoval v předchozí otázce, tak první impuls jsem dostal na MLB Europe Elite campu. Když jsem tenkrát přijel z Holandska domů, věděl jsem že na univerzitu odjedu, byl to můj sen. Samotný showcase v Arizoně probíhal tak, že jsme dva týdny hráli zápasy proti různým školám a výběrům a u toho nás pozorovali trenéři z různých škol. Zároveň nám taky pořadatelé tohoto showcasu natočili videa, která potom rozeslali trenérům různých škol. Z několika nabídek, které jsem dostal jsem nakonec vybral Columbia College. 

Překvapilo tě v Americe něco? 

Ve státech jsem byl předtím už několikrát a vždycky jsem se o USA jako takové zajímal, takže jsem věděl do čeho jdu. I tak mě překvapila obrovská spousta věcí. Nejvíc asi  skutečnost, že to bylo ještě lepší, než jsem si to představoval. 

Zažil jsi nějaký kulturní šok?

Nevím jestli se tak dá úplně říct. Ze dne na den jsem se ocitl na druhé straně světa, nikoho jsem neznal a moc nevěděl jak to tam chodí. Naštěstí to tam měli perfektně přizpůsobené pro zahraniční studenty, takže jsem neměl žádný problém si zvyknout na systém, který na amerických školách funguje. 

Jak v USA vnímají české hráče?

Spoustě lidí to přišlo hrozně zajímavé a hodně se ptali jaké to u nás je. Bohužel tak polovina z lidí se kterými jsem se bavil, vůbec o České republice nic nevěděla. Často si mysleli, že jsem z Ruska. Dokonce jsem jednou narazil na člověka, který byl přesvědčen o tom, že Česko leží vedle Puerta Rica. 

Jak probíhalo tvoje „dostávání se“ do Ameriky a na univerzity? Určitě to nebylo jednoduché…

Jak jsem již zmiňoval, strašně jsem to chtěl a nakonec se to podařilo. Trochu mi ale chyběl někdo, kdo by mi dopředu řekl jaké to bude. Z mých vrstevníků v Dracích jsem byl vlastně první, kdo se na univerzitu vydal, takže jsem moc nevěděl do čeho jdu. 

Co ty a angličtina? Stalo se ti nějaké faux-pas?

Angličtina mi nedělala problém. Dokonce jsem z esejí v Angličtině dostával lepší známky, než někteří moji spoluhráči. 

Ale faux-pas se mi nevyhlo. Hned první týden jsem měl schůzku s trenéry a během našeho rozhovoru jsem prostě začal odpovídat česky, po asi pěti souvětích mě trenér zastavil a se smíchem se mě zeptal: What the heck was that? (v překladu “Co to sakra bylo?”).

Co ti nejvíc chybělo? Stýskalo se ti někdy po domově?

Já jsem si to tak užíval, že jsem neměl čas, ve kterém by se mi extra stýskalo. Samozřejmě, chyběla mi rodina a kamarádi, ale s těmi jsem byl pořád v kontaktu a často jsme si volali přes FaceTime. 

Existuje něco, co sis na USA zamiloval?

Je toho určitě víc, co mám na Americe rád a chybí mi to. Například jídlo, mentalita některých lidí, kultura, propojení sportu a školy... Našel bych toho asi hodně, ale dokážu žít i bez toho (úsměv).

Jak si zvládal baseball a učení zároveň?

Zvládal jsem to dobře. Zvolil jsem si docela těžké předměty, protože jsem tam chtěl i dostudovat. Se školou jsem problém neměl. Dokonce jsem dostal ocenění za dobrý prospěch, které mohli získat studenti, kteří zároveň sportovali a splňovali určitý průměr známek. Trošku mě štvalo, že jsme měli hrozně moc různých projektů, prezentací, či seminárek, ale zpětně to jsem za to rád, protože právě z toho jsem se nejvíc naučil. 

Jaké prostředí v americkém baseballu panuje?

Největší překvapení pro mě bylo, že v týmu bylo hrozně konkurenční prostředí. Na každou pozici bylo v týmu několik hráčů a každý se snažil být lepší než ti ostatní. To jsem v takové míře nikdy předtím nezažil. Stačilo udělat malou chybu a hned dostal šanci někdo jiný a takhle pořád dokola. Každý z hráčů se snažil vybojovat si to svoje místo v sestavě. Byli jsme kamarádi, jeden tým, ale zároveň jsme soupeřili mezi sebou. U nás je to jiné v tom, že se setkávají různě staří hráči se zkušenostmi a ty předávají dál… Tam bojoval každý sám za sebe. 

Jaký máš baseballový cíl?

Rozhodně bych chtěl dál hrát Extraligu za Draky a zase si obléct dres národního týmu. Zároveň chci svoje zkušenosti předávat dál dětem, které trénuji. Jak říká Martin Schneider “Baseball je nejkrásnější hra na světě.” No a já ji chci hrát co nejvíc a co nejlíp to dokážu. 



Starší články