Letošní ročník se na začátku zdál nebýt ničím jiný než ty předchozí. Na základní část oblasti jsme kluky rozdělili do dvou týmů a doplnili hráči z mladší kategorie. Ze začátku šlo vše jako po másle oba týmy pravidelně vítězí a umisťují se na první a třetí příčce oblasti, i přes mnohá zranění.
Začátkem června přišel na řadu pohár, který měl poprvé ukázat, jak jsme na to v porovnání s týmy z Čech. Naše představení na poháru se příliš nepovedlo, tým nebyl kompaktní, nepracoval tak jak by dračí tým pracovat měl. Výsledek 4. místo. V konečném pohledu to byla facka, která počistila vody, každý se nad sebou zamyslel a začali jsme pracovat na přípravách na MČR.
V srpnu proběhlo společné soustředění a na konci srpna jsme rozehráli nadstavbu oblasti. V té době kluci po lehkém popostrčení a zpřísnění pravidel pochopili, že bez dřiny se tituly nevyhrávají a začali makat jak se na draky sluší a patří. Nadstavbu jsme vyhráli s jedním zaškobrtnutím proti Třebíči, které ale zpětně hodnotím pozitivně, protože nám zavčas ukázalo, na čem musíme ještě pořádně zapracovat.
Nyní už k tomu nejdůležitějšímu a tím je vrchol sezóny samotné MČR pořádané v Ostravě.
Na Arrows přijíždíme v pátek brzy ráno, abychom se v klidu stihli připravit na první zápas proti domácím Arrows. Dle výsledku prvního zápasu, by výhra v tomto zápase zaručovala postup ze skupiny, a tak k tomuto zápasu tak přistupujeme. Nasazujeme nadhazovače, který letos ukázal, že s ním v budoucnu budeme muset počítat. David Mergans předvedl výborný zápas a dovedl nás až do nastavené směny, kde už mu nezbývali nadhozy, aby mohl pokračovat. V nastavené směně jej vystřídal Tomáš Jurčík, jenž přišel na plné mety a hodil 3 strikeouty. Celou dobu jsme měli ze zápasu více, ale rozhodující body přišli až v poslední směně. Po rozpačitém vítězství víme, že tohle na titul stačit nebude.
Druhý zápas dne proti Eagles, oba soupeři mají jistý postup ze skupiny, což znamená ušetřit ruce na další den. Dle toho zápas vypadá, hodně bodů na obou stranách, každopádně naši nadhazovači se s tímto zápasem poprali mnohem lépe, proto postupujeme z prvního místa.
Další den nás čeká semifinále, proti hůře postavenému z druh skupiny, čímž jsou nám velmi dobře známí Hroši. Hroši ovlivněni vyrovnanou skupinou již nemají své dva nejlepší nadhazovače. Zápas začíná výborně z naší strany, kdy po třech rychlých outech v obraně dáváme šest bodů a vše vypadá jednoznačně. Ale jak už je naším zvykem body v první směně nás ukolébali a po nucené výměně startujícího nadhazovače kvůli zdravotním problémům se naše vedení snížilo na pouhé dva body. To už naštěstí kluci pochopili, že s mladým i když výborně házejícím nadhazovačem, nemusíme udržet. Dvě směny, osm bodů, vítězství rozdíle o deset bodů. Slavíme postup do finále, ale na soupeře si musíme počkat do večera.
Poslední den neděle, den D, který rozhodne, jak dopadne naše celoroční snažení. Naším soupeřem se po přestřelce s Třebíčí stávají Eagles, tým, jenž nás na poháru nepustil do finále. Zápas začínáme na kopci s Tomášem Hrbkem, Eagles s jejich jedničkou Martinem Grudmannem. Jsme hosté, začínáme na pálce. Hned v první směně bodujeme po divokém nadhozu, ale to je až do páté směny vše. Eagles hned ve druhé směně odpovídají pěti body a zdá se, že je rozhodnuto. Bolest ruky startéra, tři nadhazovači v jedné směně, nepřesnosti v obraně to vše nás potkalo ve druhé směně. Naštěstí to bylo od Eagles až do osmé směny vše, a to díky Ondrovi Filipovi a Tomáši Jurčíkovi (ale o tom až později). My pořádně bodujeme až v sedmé směně, kdy se nám již podařilo sundat z kopce výborně házejícího Grundmana. Po začátku osmé směny vedeme o tři body, ale bohužel obrana si vybírá slabší chvilku a je vyrovnáno. V deváté ani jeden tým neboduje, a tak jdeme do tiebreaku. Nám se po krásných odpalech Chvátala a Jurčíka daří třikrát bodovat, říkám si jeden bod na víc, to by mohlo klapnout. Jdeme do obrany, Jurčovi zbývá asi deset nadhozů. Dva outy, dva doběhy, obsazená druhá meta, nejlepší pálkař dostává úmyslnou metu zdarma. Je to tady odpal do vzduchu v pravém poli do foulballu, Tomáš Chadim dlouho běží a chytá. Najednou lítají rukavice vzduchem, je to tam, jsme MISTŘI!!!! Byl to týmový výkon podpořený obrovským individuálním výkonem Tomáše Jurčíka. Odházel dlouhých šest směn, udržel nás v zápase, a nakonec jej vítězně zavřel. Svoje snažení potvrdil i na pálce, celý den se mu nedařilo, měl tři strikeouty, ale v poslední směně svým odpalem do plotu stáhl jedenáctý bod, čímž pojistil výhru.
Nakonec bych rád poděkoval rodičům, byli jsme skvělí a vaše podpora nás prostě k tomu vítězství dohnala. Dále koučů Hozovi Svobodovi, Lukáši Janíčkovi, a také Radimu Šedému (který s námi absolvoval celé jaro), kluci byli jste skvělí, vím že to se mnou není někdy jednoduchý, ale myslím, že nám to šlapalo. Poděkování patří samozřejmě taky hráčům, i přes některé problémy a neshody jsme se na podzim, a hlavně na MČR semkli a dotáhli to do vítězného konce. Ještě bych rád vyzdvihnul všechny mlaďochy, co nám celou sezónu pomáhali, byla radost vás mít v týmu a neskutečně jste nám pomohli.
Jan Altrichter