Jeden z cizinců, kteří v ČR zapustili kořeny. John Hussey po 3 letech strávených v Technice Brno přestupuje do naší organizace. Jednání proběhlo na podzim minulého roku a dopadlo v náš prospěch. John bude nejen hráčem, ale i trenérem na plnohodnotným trenérem nadhazovačů, zejména u mládeže. Nestydíme se tvrdit, že v ČR je to jeden z těch, který nadhazovače může posunout na další úroveň.
Níže vám přinášíme rozhovor s Johnem. Jestli můžeme něco vyzdvihnout, tak je to fakt, že odpovědi přišli v češtině. Sice bez diakritiky, ale i tak Johnovi patří velká pochvala.
Jaké bylo hrát a pracovat u Techniky Brno? Na co budeš vzpomínat?
Vždycky budu Technice vděčný za možnost hrát v České republice. Po propuštění ze San Diego Padres jsem nevěděl, jaká bude další kapitola mého života. Dostal jsem nabídku hrát v Evropě a díky tomu jsem se seznámil se svoji přítelkyni, našel nový domov a mohu se živit tím, co mám rád. Našel jsem v Technice spoustu skvělých přátel, lidi, kteří mi přechod do Draků usnadnili. Je to něco, za co budu vždycky vděčný.
Na co se těšíš s Draky?
Moc se těším na to, jak se budu trenérsky rozvíjet, obzvlášť jako trenér nadhazovačů. Je to moje vášeň a Draci mají spoustu talentů v mládežnických kategoriích. Vím, že mám mladým hráčům v rámci organizace hodně, co nabídnout. Doufám, že se mi podaří hrát důležitou roli v tom, abych jim pomohl dosáhnout další úrovně v jejich baseballové kariéře. Kromě toho pořád miluju ten pocit být na kopci, miluju jak psychickou, tak i fyzickou stránku a taky veškerou přípravu, kterou nadhazovači prochází v každé sezóně (před i během). Je to moje posedlost a moc se těším na to, až budu obklopen stejně smýšlejícími sportovci.
Nyní je čas se trošku představit. Odkud pocházíš?
Lidi si mě občas pletou s Američanem, ale jsem čistokrevný Australan z Melbourne.
Je pravda, že jsi v Americe dosáhl úrovně AA? Jaké jsou tvé největší baseballové momenty?
Měl jsem to štěstí, že jsem strávil 10 let se San Diego Padres a dosáhl tak AA. Ano, je to něco, na co nikdy nezapomenu. Je to jedinečná vzpomínka, protože máte tak blízko k Major Leagues. Jedny z nejsilnějších okamžiků v AA jsou ty, kdy vidíš, jak někteří z tvých nejbližších přátel jsou povoláni do Major League. Vidět, jak dospělí chlapi pláčou, protože se jejich sny staly skutečností. Je skvělé být v té chvíli součástí takových emocionálních zážitků. Další skvělou vzpomínkou je hrát po boku hráčů jako jsou třeba Corey Kluber nebo David Freese a začínat na kopci proti Zackovi Grienkeovi.
Jaké sporty tě baví kromě baseballu?
Baví mě hrát golf, ale na to během léta bohužel není moc čas.
Jak velká je tvoje rodina? Máš sourozence?
Pocházím z menší rodiny. Jen rodiče, moje mladší sestra a já. Musím říct, že jsme si s rodiči velmi blízcí. Nejtěžší věc na stěhování do ČR je fakt, že od nich budu tak daleko.
Co z Austrálie ti chybí v ČR a co ti naopak tuto zimu chybí v Austrálii z Česka (např.: jídlo, přátele, rodina, návyky)?
Chybí mi kamarádi, které jsem si za tu dobu v Brně našel (je těžké být tak daleko od přátel, kteří mi přirostli k srdci) a taky mi kupodivu chybí zima. Nikdy jsem nezažil opravdovou zimu, až do minulého roku, kdy jsem byl poprvé na sněhu.
Vezu si s sebou zpátky do Česka spoustu “vegemite” (pozn.: Vegemite [vedžimajt] je tmavě hnědá australská pomazánka, která obsahuje převážně kvasnicový extrakt.), takže kromě rodiny a přátel mi toho snad z Austrálie tolik chybět nebude.
Byl jsi trenérem nadhazovačů v NT do 23 let na ME 2017 v Brně. Co ti utkvělo v paměti z posledního dramatického zápasu proti Holandsku?
Emoce, síla a víra, se kterými kluci hráli finálový zápas, ve mě zůstanou napořád. Skvělý zapas! Neskutečný úspěch našich kluků získáním stříbrné medaile. Strašně moc to pro ně znamenalo a atmosféra na stadionu byla přímo nakažlivá. Diváci byli báječní, fandili o sto šest a kluci z toho opravdu těžili. Málokdy pocítíte takové emoce (jaké kluci měli), pokud teda zrovna nereprezentujete vaši zemi, a kluci opravdu věřili, že mají lepší tým. Bohužel jsme byli v poslední směně poraženi, ale úroveň, na které jsme hráli, skutečně ukazuje směr, kam český baseball směřuje. Je to také ukazatel, jak důležitý význam má Extraliga pro rozvoj našich mladších hráčů.
V minulém roce jsi hrál hodně, ale zároveň jsi byl manažerem týmu. Když by sis musel teď vybrat, hrát nebo být manažerem?
Jsou to dvě úplně rozlišné činnosti, takže je těžké si jednu z nich vybrat. Je toho strašně moc, co se jako manažer týmu musím ještě naučit. Momentálně dávám přednost trénování nadhazovačů než být manažerem. Ale jen proto, že nadhazovaní je moje pravá vášeň. Pro trenéra je nesmírně naplňující, když vidí, že mladý sportovec dělá pokroky. Můžu jen doufat, že každý, s kým spolupracuji, si (třeba) odnese aspoň jednu věc, která mu pomůže v jeho další kariéře. Být na hřišti je to, co mě pořád baví a miluju. Jsem extrémně soutěživý a prostě miluju být na kopci – od každodenní fyzické přípravy až po duševní odolnost. Nikdy se nepřestaneš učit. Pro mě je to jako meditace a momentálně je to stále místo, kde se cítím opravdu sám sebou.
Další v pořadí bude článek s Wesem Roemerem, který se po zimní pauze vrací a třetím v pořadí bude Dondrei Hubbard, mladičký Američan, který Evropu navštíví poprvé v životě. Celá trojice by měla být v ČR už na přípravnou sérii s rotterdamským Curacaem Neptunus, se kterým se Draci utkají 23.-25.3. na MBS. Těšte se.
